Neboli … Dolinou Roztoki do Doliny pěti polských ples. Viděli jsme sice jen tři, ale podívaná to byla pěkná. I námaha stála za to, i když jsem si při strmém stoupání kolem vodopádu Siklawa říkala, že to Velké pleso snad ani nemusím vidět.
Stačí ale jen vydržet a dušička je pak odměněna nádhernou podívanou.
Naším výchozím místem byla Palenica Białczańska , u Lysé Polany, kde je velké parkoviště. Odtud jdeme po asfaltové komunikaci k rozcestí u vodopádu Mickiewicza / asi 1 hodina chůze /.Červeně značená trasa vede k plesu Mořské oko, kde turisty vozí koňské povozy. My se vydáváme po zelené dolinou Roztoki k Velkému a Přednímu plesu. Převážně pro množství lidí, směřující k Mořskému oku. Ale i dolinou Roztoki se táhlo poměrně hodně turistů. Většinou polské národnosti. Slyšeli jsme, že Poláci už do Slovenských Tater moc nejezdí. Euro je pro ně nevýhodné a tak třeba i proto navštěvují tu svou stranu Tater.
Dolina Pięciu Stawów Polskich je nejhezčí dolina v Polských Tatrách. Než se dostaneme k jejímu prahu s vodopádem Siklawa, chvíli to trvá, ale cesta je dobře schůdná. Potok, či říčka Roztoka zpříjemňuje v horkém dni výšlap v uzavřeném údolí. Postupně se otevírají výhledy na okolní štíty a pohledem zpět zjišťujeme hloubku doliny.
Vodopád Siklawa překvapí asi každého, kdo ho spatří poprvé. Kdo nečeká, že „za rohem“ tu na něj čeká taková krása. Až bere dech, jak se z výšky asi 40 metrů valí takové množství vody do doliny.
Teď už stačí jen strmě vystoupat serpentinami kolem vodopádu a jsme u Velkého plesa / Wielki Staw 1665 m /. Tohle stoupání je ale nejnamáhavější z celé trasy. Nahoře nad vodopádem se otevírá pohled na Dolinu Pięciu Stawów Polskich. Pohodlnou cestou pokračujeme k Wielkemu Stawu Polskiemu. Teď už je to pohodovka a tak se kocháme krásou doliny a pomalu jdeme k Przednimu Stawu k horské chatě.
Schronisko v Dolinie Pięciu Stawów Polskich je nejvýše položenou chatou v polských Tatrách a také jedinou v Polsku, ke které není možné dojet terénním automobilem. Zásobuje se z cesty nákladní lanovkou. Tady se posilníme, odpočineme, ještě se kocháme výhledy po okolí a stejnou cestou se vracíme zpět do
Palenice Białczańske.
V této oblasti je mnoho turistických tras. My našlápli jen lehce do jedné z nich. Té nejznámější a asi i nejkrásnější. Nebyli jsme ani tak vysoko, abychom mohli vidět dolinu z jiných úhlu. Ta nejhezčí podívaná je vždy vykoupená potem a únavou. Ta nejhezčí podívaná neleží u cesty. Musíme k ní dojít. A chvíli to trvá, než se nám otevře a odmění nás za námahu, trpělivost, pokoru a úctu k matce přírodě.
autor: Táňa Havlíčková
foto: zde
Dolinou Roztoki k Pięciu Stawów Polskich
