Dřevěnice Horní Lomné

Koncem ledna je ve městech smogová situace, proto je lepší vůbec nevycházet nebo si zimu užít ve vyšších polohách nad inverzí. I dnešní den je podobný těm ostaním. Je mlhavo a sychravo. A to je Třinec na tom většinou lépe než ostatní města ostravsko-karvinské pánve! Telefonuji otci do Dolní Lomné s malou dušičkou a vírou v to, že v Beskydech bude lépe.
v Jestřábí to ale lépe nevypadá, nad hřebenem Polomu se to roztrhává, ale není jisté, jestli to vydrží.
Beru foťák a risknu to. Autem to není daleko, jen cca.30km v jednom směru. Mlhavým údolím se pomalu plazím staveništěm nové dálnice přes Bystřici. Až kolem Jablunkova se to zrychlí a pak již dolinou říčky Lomné po zledovatělé silnici stoupám do Horní Lomné. Na Přelači po mlze není ani památky. Je tu úplně čistý vzduch, ale zataženo. Opouštím auto a vydávám se na krátkou asi dvouhodinovou procházku kolem roubenek, které tu jsou rozesety po stráních nebo seřazených kolem potoka. Ačkoli v Třinci není po sněhu ani stopy, tady je ho po kolena.
Přibližná trasa procházky: https://mapy.cz/s/1srUy
Je tu boží klid, jen občas někde pískne sýkorka. Celou dobu mé procházky potkám jen tři lidi. Taková pohoda je balzám na duši. Ničim se nerozptyluji a fotím si dřevěnice, některé staré až 150 let! Některé jsou samozřejmě zrekonstruovány, aby vůbec přežily, ale většinou jde o docela citlivý přístup k této lidové architektuře.
Vychází i sluníčko! Ale nějak se bojí, nechce mi posvítit tak, jak bych si přál, ale nevadí, aspoň nebudou domky zasaženy hlubokými temnými stíny. Teplota se vyšplhala na příjemných -5°C a já se začínám potit. Mám nafoceno. Je čas opustit toto pohádkové místo a vrátit se zpět do mrazivé reality letošní zimy.